Znovuzrozená

 

Placentový příběh Lucie

 

Brzy to bude rok, kdy jsem se poprvé dozvěděla o skutečné funkci placenty. Nebylo jednoduché něco takového přijmout, respektive nebylo jednoduché v sobě probudit ochotu, dozvědět se o tom něco více.., Do té doby jsem se při zmínce o placentě oklepala.

Na Radanu Třešňákovou jsem narazila díky svíčkám, její laskavá pravdivost mě fascinovala a tak mi to nedalo a napsala jsem ji e-mail s pár body o mé osobě. Dostala jsem velmi milou odpověď spolu s doporučením knížky Placentového rituálu. Knihu jsem si hned zakoupila, i když se mi její název úplně nelíbil. Brzy jsem se ponořila do tématu a nejednou mi tekly slzy, což u mě není běžná záležitost. Začalo probíhat hluboké čištění a příprava na velkou transformaci, byť zatím nevědomě.

Opravdovost a hloubka slov autorky knihy „Placentový rituál“ – Radany, mi byla jasná od počátku. Informace o tom, jak je nenarozené miminko napojeno na zdroj všeho, pociťuje bezpodmínečnou lásku, se mnou maximálně rezonovala. Při zjištění, že toto všechno každému z nás zprostředkovala naše PLACENTA, se kterou jsme byli spojeni nejen pupeční šňůrou, ale i energeticky, mě polilo horko. Někde hluboko uvnitř jsem věděla, že o tom není pochyb. Když se miminko rodí na svět, očekává tentýž blažený stav i tady na zemi.  O tom, jak ve většině případů dnes probíhají porody se nemusím rozepisovat – první rána. A co se stane s oním posvátným orgánem, který se tvoří současně s námi a naším vývojem v děloze? Pálí se jako nepotřebný odpad!! Při představě, že i v té chvíli je miminko stále energeticky spojené se svou placentou, se mi zastavil dech. Další krutá rána pro to maličké božské stvoření.

 A pak nás udivuje obraz dnešní společnosti? Všechno do sebe zapadá.

 

 

Věděla jsem hned, že Placentovým rituálem musím projít. Ne ani tak z uvědomění o mém vlastním narození, ale především pro nešťastný a nevědomý porod mého syna, který si z něj nese trauma, jež ho bohužel často ovlivňuje v běžném životě. Mateřský instinkt mě vedl směrem ke kořenům jeho traumatu – k sobě sama.

Má druhorozená dcerka už měla porod mnohem lepší, ale ani ten nebyl zcela podle mých představ a o důležitosti placenty jsem ani tehdy neměla tušení. Uvědomovala jsem si každou buňkou v těle, že tohle prostě musím napravit.

Zaměřila jsem se tedy nejprve na svoje obnovené propojení s placentou. (Bez toho bych svoje děti ani vyléčit nemohla a v knize se dočetla moudré odpovědi, proč tomu tak je.) Psal se prosinec 2019 a do mých narozenin (většinou nejvhodnější doba na rituál) zbývalo čtyři a půl měsíce. Mému egu se to samozřejmě nelíbilo, chtěla jsem to mít hotové mnohem dříve – nejlépe HNED. „Prosím mějte na paměti, že Placentový rituál nelze uspěchat“, zněly mi hlavou Radanina slova a já uvnitř moc dobře věděla, jak hluboká pravda to je.

Rozhodla jsem se objednat si přímo od Radany placentu z ovčího rouna a osobní placentovou svíčku, ve které budou aktivovány kódy přímo pro můj vlastní příběh. Upozornila mě na to, že při prvním setkání s touto symbolickou placentou se mohou objevit silné emoce štěstí, radosti, euforie, nadšení, lásky, ale i méně pozitivní prožitky, jimiž se na hladinu vědomí vyplaví i mnohá traumata – přesně v takové síle, jak je (skrytou) pravdou člověka.

 

 

Natěšeně jsem rozbalovala balíček a napjatě očekávala, co se stane. Bylo to tu! První pohled na mou placentu, odstartoval tolik nečekaného, fascinujícího a převratného dění v mém životě. V tu chvíli se, ale ve mně probudila vlna odporu, znechucení a pochybností. „Tahle určitě nemohla patřit mně, přišla mi špatná zásilka“, proběhlo mi okamžitě hlavou.

Provinile jsem uložila balíček do skříně, že se k němu později vrátím. Po pár dnech mi to nedalo a řekla jsem si, že to musím prozkoumat. Před usnutím jsem se ponořila do stejných pocitů, které se objevily, když jsem placentu obdržela, abych přišla na to co mi chtějí říct. Dostala jsem se od zklamání přes zoufalství, vztek, smutek až k tak silnému odporu, že jsem vystřelila z postele se silnou potřebou na zvracení.

Za dalších pár dnů jsem zvolila jinou cestu, abych se s placentou nějak sblížila. Rozhodla jsem se spát s ní v posteli. To by mohlo zapůsobit. Ráno jsem se probudila a nevěřila svým očím. Ne, necítila jsem hlubší propojení, naopak, pupeční šňůra byla přetržená!

Napsala jsem Radaně mail o svých prožitcích, na který mi podrobně odpověděla a vysvětlila souvislosti s mým narozením, které se „pravděpodobně“ objevují v mém životě. Naprosto to sedělo!

Neměla jsem s rituály moc zkušeností a řekla jsem si, že se nechám od Radany rovnou provést. Nějak mi pořád nedocházelo, o jak velikou událost se jedná. Radana mi něžně sdělila, že musím započít v tichosti sebe samé a poslala mi nějaké instrukce a domluvily jsme se, že mě mým Placentovým rituálem provede v březnu v můj narozeninový den, jak jsem si přála.

Pořád se mi do vlastního zahájení moc nechtělo a měla jsem pro sebe ( mé ego) spoustu velmi „přesvědčivých výmluv“, proč zrovna teď ne.

Naštěstí volání mé duše bylo silnější a v březnu jsem rituál jako takový zahájila. Manžel odjel se starším synem pryč a já uspala mou tehdy jedenáctiměsíční dcerku. Přichystala jsem si do misek zástupce všech čtyř elementů, zapálila několik svíček, tak jak je uvedené v knize a při zapalování rituální svíčky vyřkla svůj záměr. Poté jsem pronesla modlitbu na všechny světové strany. První modlitbu (nikdy před tím jsem se nemodlila) jsem říkala s úsměvem, přišlo mi to trochu komické. Při druhé jsem trochu znervózněla a při třetí se mě zmocnila tak silná energie, že mi to doslova podlomilo kolena. Při čtvrté se mi třásl hlas a já si v tu chvíli uvědomila o jak velkou věc jde. Vzala jsem si pastelky a nechala ruku kreslit. Nakreslila jsem různě barevné silné i slabé čáry, které procházely takovým tunelem. Neměla jsem tušení o co by mohlo jít.

 

 

V březnu však nastala karanténa a na moje narozeniny Placentový rituál s Radanou proběhnout nemohl. Cítila jsem, že to je v pořádku a po prvním zážitku se zahájením rituálu jsem už k celému procesu přistupovala s hlubokým respektem a pokorou. V den mých narozenin jsem si vytvořila prostor pro sebe sama. Byla jsem nesmírně nervózní a zároveň nadšená a plná očekávání. To způsobilo, že po zažehnutí svíčky jsem nedokázala zklidnit mysl a utišit se. Hrála mi krásná relaxační hudba, byla jsem zachumlaná pod dekou, ale nemohla jsem se naladit. Hlavou mi poletovalo tisíce myšlenek ve smyslu „co velkolepého by se mohlo stát“. Čím déle to trvalo, tím nervóznější jsem byla, že to nezvládnu. Snad až po hodině jsem si řekla „dost“. Vždyť je jedno jak to dopadne, vždycky to bude správně!

 

Zadívala jsem se do plamínku své svíčky a uvědomila si, že se plamínek třepotá, i když všechny ostatní nehnutě hoří. K mému obrovskému úžasu z plamínku vystoupala malá sytě červená koule a letěla dál po pokoji. Po chvilce zmizela a ze svíčky vystoupala další. Pak se začaly objevovat všude možně po pokoji a opět mizely. Objevovaly se i jiné barvy. Byla jsem v takovém úžasu, že jsem snad ani nedýchala. Zavřela jsem oči a pomalu se dostávala do transu. Tělo se mi začalo cukat a najednou jsem slyšela, jak na mě volá babička, že mi přivezla dcerku..

 

Byla jsem úplně roztřepaná. Věděla jsem, že spojení je pro tentokrát ukončené a mrzelo mě to. I když jsem v hloubi věděla, že to tak muselo být…Během pár okamžiků jsem dostala další důkaz, jak čistící proces působí skrze mě i na mé děti, syn dostal tak obrovský záchvat vzteku, že jsme jen spolu s kamarádkou, která jej hlídala nevěřícně koukaly. Připadalo mi, že mu z pusy srší hejno černých much, jak to bývá v komiksech. Šel z něho tak mocný křik, až z toho šel strach. Nechala jsem ho to prožít, jen jsem u něj trpělivě byla. Dcerka v následujících třech dnech nezvykle plakala a vztekala se.

Během následujících pár měsíců jsem neměla sílu v rituálu pokračovat, jen jsem vnímala, co se se mnou děje a jak se probouzí má vnímavost!

Začínala jsem vidět více a více všelijakých tvarů, obrazců, barev, energií – jemnohmotný svět se mi začal otevírat a otevírá se stále.

 

 

 

V létě jsem se spojila s Radanou, popsala jsem jí, co vidím a ona mi potvrdila, že se jedná o vibrace andělů, energie nebe – země a jemněhmotný svět. Vlastně dary, které jsem měla coby prenatální dítě a o které jsem drsným narozením na Zemi přišla se ve mně pomalu probouzely! Nemohla jsem tomu uvěřit…

Zároveň jsem požádala o termín mého Osobního rituálu a Radana mi po naladění se na mě a celý děj odpověděla, že vnímá jako nejvhodnější termín mého osobního rituálu polovinu září, což se mnou maximálně rezonovalo.

Vzhledem k tomu, co se mi otevřelo, jsme se shodly, že bude lepší osobní rituál oproti původně plánovanému skupinovému. Ostatně můj záměr na počátku byl osobní, pak jsem to změnila na skupinový a zase se dostala k osobnímu, což Radana shovívavě respektovala a naopak podpořila mě v mých proměnlivých záměrech.

Týden před samotným rituálem mi přišly podrobnější informace a Radana mi napsala, že se otevírá Posvátný prostor. Upozornila mě, že se můžu cítit dezorientovaně, emočně jako na houpačce a jako v přechodu mezi světy. Což byla naprostá pravda. Různé předměty mi před očima jako by vystupovaly do prostoru. Děti začaly jeden po druhém z ničeho nic zvracet. Manžel přišel o práci a jeho několika měsíční slovní agresivita se začala proměňovat v pokoru k životu.

 

 

Samotný rituál byl velkolepý. Radana speciálně pro mě vyzdobila obrovskou místnost květinami, svíčkami, kameny, organzou atd. prostorem se vznášela kouzelná vůně… Zažívala jsem nesmírnou podporu, přijetí a lásku. Při zahájení rituálu jsem pronesla svůj záměr, lehla jsem si na velikou polštářovou placentu, zachumlala se do několika dek a nechala se unášet Radaniným mocným hlasem, kterým komunikovala s vyšší sférou a prosila o mé znovu propojení. Provázela mě meditací, která byla pro mě na míru.

Velmi silně jsem prožívala léčivé znovu napojení se ke své druhé části – k placentě a hodně intenzivní vibrace se mě zmocnily ve chvíli, kdy jsem se „znovu rodila“ na svět. Tentokrát už to proběhlo tak, jak mělo. Cítila jsem neskutečné blaho i po narození. V jemné síle se tento můj zásadní prožitek přepsal a zotavil.

Rovněž velmi krásný a silný moment nastal ve chvíli, kdy jsem se napojovala na své předky, kteří mě přišli podpořit.  Mísily se ve mně nejrůznější pocity blaženosti.

Za nějakou dobu mě Radana něžně probrala se slovy neskutečné hloubky: „Vítejte na zemi, Luci.“ A já si uvědomila, že jsem za celých 31 let nepoznala, jaké to tady doopravdy je. Byla jsem skutečně znovuzrozená. Ten pocit ve mně zůstal.

 

 

Radana mi posléze s nadšením vyprávěla, jak s ní moje placentová svíčka (ta se kterou jsem započala doma svůj rituál) komunikovala. Jakmile jsme se dostaly k silnému okamžiku, začal se plamínek třepotat, i když ostatní se ani nehnuly. Sdělila mi, že takhle skrze svíčky někdy komunikuje s anděly.

V závěru jsem z číše dostala napít požehnané vody, která na fyzické úrovni ukotvuje celý proces, zabezpečily jsme moji auru Placentovou esencí a pupeční šňůru plstěné placenty jsem si přepálila o plamen mé svíčky. Následně jsme placentu zasypaly sušenými květy a symbolicky zabalily do hnědé látky, kterou mi Radana dala s sebou se slovy, že až ucítím, že je čas, abych ji darovala Zemi na takovém místě, které pro mě má hlubší význám, nebo mě zkrátka zavolá.

Po měsíci a půl jsem slyšela silné volání o zakopání placenty. Neváhala jsem a shodou okolností na modrý úplněk, jsem zabalenou placentu zakopala pod velmi vzrostlý Ořech, pod kterým jsem spávala jako miminko v kočárku a strávila nespočet hodin koukáním do jeho koruny. (Jeho obrázek je titulním mého příběhu.)

V tu chvíli jsem cítila, jak se uvnitř mě uzavřela kapitola mého života. S nadšením a zároveň hlubokou pokorou očekávám další dění, které mi život přinese…

Za tmy jsem začala vídat proudy různobarevných energií, které mi tečou do dlaní, třpytí se po místnosti nebo se prolínají do různých obrazců. Otevřely se mi jemněhmotné světy, léčivé energie a mnoho dalších darů…

Nechávám se jimi vést dál a děkuji za znovu napojení se k Podstatě (svého) Života.

 

Uvědomění z uplynulého roku

Pocity odporu při shledání s placentou zrcadlily mé pocity při mém narození

Odpor byl tak silný, až se síla zhmotnila a přetrhla pupeční šňůru

Nakreslený obrázek při zahájení rituálu představoval můj příchod na svět, kdy se mísil hluboký klid se vztekem a odporem

Děti mi pomohly vyzvracet se z odporu, který jsem cítila při příchodu na Zemi

Do teď cítím neustálou podporu svých předků a velmi hluboký vnitřní klid

Lucie Pilařová

 

„Plna pokory se klaním Životu, za to, že smím být součástí tak nádherných dějů, které nás všechny otevírají Lásce, kterou jsme odnepaměti byli… Radana“