skip to Main Content
+420 775 029 666 info@placentovyritual.cz
Můj (Placentový) příběh

V okamžicích, kdy píšu tyto řádky, mnou přetéká nesmírná vděčnost k Životu, který mě dovedl k prožití celého příběhu Placentového rituálu, otevírajíce hmatatelné děje zázraků uvnitř i vně. Každý den a každý moment prožívám propojení s mnohem hlubší esencí Života, než jsem si kdy dokázala představit a uvědomuji si, jak je mé obnovení úcty k mé placentě a znovu-propojení s Posvátnou částí sebe sama, se kterou jsem na počátku své existence tvořila Jeden celek, Cestou k návratu do svých kořenů, čisté podstaty Života a své Božské síly.

Sama u sebe i jako pozorovatel u dalších lidí spatřuji, že přes všechny úžasné léčivé a transformační metody, které jsou v současné době dostupné, je Placentový rituál pro každého člověka základ, na němž může stavět dočista vše a je přesahujícím léčivým nástrojem lidstva a celé planety Země.

Nemyslím si, že jsem tento nástroj vynalezla, nýbrž jsem jej pouze v průběhu několika let tiché práce vynesla na světlo světa a Čistou podstatou byla vedena v jeho naplnění. Přináší naději každému z nás a celé planetě, která tak moc potřebuje výživu ze znovuobnovení naší úcty k placentě, která jako „strom života“, představuje na úrovni těla, v mikrokosmu našeho života, obraz velkého „stromu života“, velké výživy – spojení člověka a planety Země.

Zpětně vidím, že jsem na tuto svoji úlohu začala být  připravována před více než patnácti lety, formou velmi dlouhého a intenzivního zánětu žil, vazů, šlach a kloubů nohou, který mi několik měsíců bránil chodit a normálně žít, aniž by mi kdokoliv byl schopen pomoci. V nepřetržité bolesti začal můj proces propojování s Matkou Zemí a mé pochopení hlubšího smyslu prolnutí s Ní.

A tak jsem se kromě Andělů, se kterými mi to šlo odjakživa lépe, obracela i k Matce Zemi a v těch nejupřímnějších prosbách prosila o to, abych byla přijata ve své hmotné existenci a směla zapustit své kořeny na této planetě. Mé tělo ke mně v průběhu několika let hovořilo rozmanitými potížemi, nejednou mě dovedlo na hranu samotného Života a bylo jasným ukazatelem toho, jak se mi propojení se Zemí daří. V této několikaleté etapě jsem procházela mnoha krizemi a kromě mých duchovních Průvodců mi oporou byla má malá dcera a kouzelná paní Růženka z bylinkářství – výjimečná Žena plná Světla, které často posílám své tiché poděkování.

Roky plynuly a já se během nich postupně ve své nejhlubší pokoře propojila s Matkou Zemí, její celou nádhernou říší a tak jako vidím skrze světy Andělů, jsem se otevřela celistvému propojení s Ní. Postupně ožil další z mých darů a tím je zření mnoha nádherných Bytostí Země a dalších dějů uvnitř i vně naší planety, o nichž jsem dříve neměla tušení.

Pracovala jsem s Anděly i Matkou Zemí, ať už sama v tichosti  nebo při skupinových meditacích, které pořádám.

Život mě obdaroval požehnáním – s mužem jsme počali děťátko, syna Vojtěcha Gabriela, který má zásadní roli v otevření Placentového příběhu. Cítila jsem, že ho mám porodit „jinak“, než je běžným standardem a především jsem toužila nechat si jeho placentu – vím, že to bylo jeho přání. Syn se narodil za přítomnosti předem domluvené soukromé porodní asistentky v malé přátelské porodnici a přestože bylo v té době ještě vydávání placent zakázano v domnění, že se jedná o nebezpečný biologický odpad (jak pošetilé) měla jsem její vydání předem domluvené.  Po narození jsme ji zachytili do z domova přinesené vlastní nádoby, prohlédli si nádherný strom života a vnímali (tehdy pro mě ještě neuchopitelnou) Posvátnost. Manžel ji poté z porodnice odvezl domů a dal do mrazáku. Občas jsem ji vyndala, prohlídla si ji a cítila, že se blíží rozloučení.

Jednoho dne na jaře jsem měla pocit, že přišla pravá chvíle pro placentový rituál. Jeli jsme s manželem a sedmiměsíčním Vojtíškem koupit strom, který si na něj sám ukázal, a tak si ho sám vybral. Večer před tím, než jsme měli dělat rituál, jsem vyndala placentu z mrazáku a plnilo mě nesmírné dojetí. Placenta jako kdyby znovu ožila, dýchala, tepala, hovořila ke mně… a já ji láskyplně hladila. Bylo to mystické setkání, jako bych s ní byla v jiném světě.

Druhý den ráno jsem šla s Vojtíškem do přírody. Proudily mnou modlitby vděčnosti k placentě, Zemi, prožívala jsem přesahující vděčnost k Životu, že mám syna. Byla jsem nepopsatelně silně propojena s celou Zemí, Vším co je stvořeno, s Kosmickou Placentou. Celá Příroda ke mně hovořila, z útrob Země se rozpulsovala nepopsatelně silná karmínově rudá záře, která mě se spícím synem obestřela a procházela mnou, jako nekonečné výbuchy gejzírů té nejvřelejší lásky, jakou jsem kdy cítila. Tehdy jsem ještě netušila, že tím, že jsem se rozhodla uskutečnit Placentový rituál pro syna, tak se otevřela celá Země, která vytvořila Posvátný prostor v přijímající i dávající Síle. Celý průběh Placentového rituálu Vojtíška si můžete přečíst tady.

V tom období ke mně přišlo uvědomění, že by svůj Placentový rituál „nějak“ potřebovala i první, tehdy patnáctiletá dcera…ale nevěděla jsem, jak na to. Její Placentový rituál přišel v souvislosti s knihou a příběh si můžete přečíst tady.

Dál jsem přirozeně pracovala, tak jak jsem byla vedena a cítila ve svém pracovním i osobním Životě, jak je mé propojení se Zemí stále hlubší, intenzivnější a já slyším její dunivé vyprávění Moudrosti. Při práci s lidmi jsem vnímala, jak mnohé z jejich trápení je proto, že nejsou ukotveni v Zemi, nesou si své porodní trauma a nenasycené potřeby svých raných okamžiků života.

Přišlo další a pro mě velmi zásadní požehnání Života v podobě děťátka – Jasmínky, která se narodila na konci prvního trimestru do mých dlaní. Přes bolestný prožitek jsem se díky tomu otevřela mnohem hlubším – Posvátnějším frekvencím Matky Země a po zhojení svého těla a duše jsem byla v neustále přirozeném propojení s čistou podstatou Života.

Po několika týdnech jsem zažila Vědomé početí, které mi otevřelo podmanivé děje Zázraků počátku lidské bytosti a já období svého stavu požehnání prožila v hlubokém odevzdání a propojení s děťátkem, které mi bylo Božským průvodcem ve fascinujícím ději Života.

Na stejném místě doma, jako tehdy Jasmínku jsem posléze v nezapomenutelné síle a podpoře Matky Země sama porodila syna Maxima Michaela.

Vojtíšek (tehdy tříletý) byl u porodu svého bratra přítomen, tak jak, si sám přál a jeho narozením se zrodilo i silné bratrské pouto natolik, že se rozhodl, že mu bude do doby, než bude mít jeho mladší bráška svůj strom „půjčovat“ ten jeho. Po narození placenty jí byl oslněn a pozorně si ji prohlížel, zkoumal pupeční šňůru a radoval se, že něco tak nádherného měl a dosud má pod svým stromem.

Tehdy už jsem věděla, že se dá placenta zpracovat a s porodní asistentkou jsem byla domluvená na zpracování. Všechny ty dary z Placenty jsem vnímala s velikou úctou, respektem a pokorou. Věděla jsem, že je to mnohem víc, než si vůbec umím představit.

Vojtíšek se mě jednoho dnes zeptal  „maminko a kde je Tvá placenta a kde máš svůj strom“?

Vyprávěla jsem mu, že když jsem se narodila, moje maminka nevěděla, jak je placenta důležitá a že ji nemám a nemám ani svůj strom. Vojta byl úplně zděšený, vůbec nechápal, jak někdo může bez své placenty a stromu žít? Naše vyprávění ve mně spustilo veliký a podstatný děj. Uvědomila jsem si, že si potřebuji sama pro sebe vytvořit rituál a propojit se se svojí placentou – znovuobnovit toto Posvátné propojení.

Od toho dne bylo vše jinak uvnitř i vně. V mém pracovním i osobním životě. Jako kdyby toto mé jedno rozhodnutí rozezvučelo Celek.

Uvědomila jsem si, že placenta, je symbolem Života na Zemi, Zdrojem nádherné moudrosti našich předků, obestřena požehnáním Matky Země.

U lidí, kteří ke mně chodí na konzultace, jsem spatřovala, že ať je jejich příběh jakýkoli, ať jsou ve svém životě kdekoli, potřebují a řeší cokoli, tak to, co způsobuje jejich potíže, je nenaplněná prazákladní potřeba a nenasycení jejich bytosti „díky“ separaci – prudkému odpojení od placenty, části sebe sama – Zdroje.

Mezitím mi bylo odhalováno mnoho souvisejících vědění a já se radovala jak malé dítě, které objevuje cosi převratného, zářícího a naprosto hmatatelného! V jednoduchosti se Vše spojovalo a já spatřovala, jak trauma z předčasného odpojení od naší placenty, její znehodnocení a neuctění vytváří prvotní otisk nedostatku a destrukce, které znovu a znovu ožívají v celém příběhu jednotlivců i společnosti. Obrovská lačnost lidstva „mít“ v rovině osobní i kolektivní více a více, Neustálá touha po nasycení dávala smysl, je třeba znovu obnovit spojení se symbolem naší výživy – placenty.

Moudrost ke mně hovořila o tom, že lidé nepotřebují absolvovat duchovní kurzy, číst hromady knih a mnohé další, ale potřebují znovu obnovit své propojení se svým Božstvím ve fyzické podobě – s placentou. Je to přirozená a prazákladní potřeba každé lidské bytosti.

Ve velké vděčnosti jsem se spícím Maxíkem v šátku na mé hrudi začala psát první řádky nynější knihy, aniž jsem tušila, že píšu knihu Placentový rituál. Ten nádherný proces tvoření v ponoření se do přítomného okamžiku, aniž bych znala záměr – cíl byl kouzelný. Psala jsem každý den, a čím více slov přibývalo, tím méně jsem věděla, co si s tím vlastně počnu. Po pár týdnech, možná měsících každodenní práce, jsem začínala chápat, že to nebude tak jednoduché, protože jakýkoliv výsledek byl stále v nedohlednu..

Spřádala jsem vlákna slov, která ke mně přicházela od mých Průvodců, žasla jsem nad dokonalostí veškerého vědění, a přestože jsem mnohokrát zapochybovala, že „z toho“ někdy bude srozumitelný celek, s houževnatostí, odhodláním, pokorou a důvěrou jsem pracovala dál tak, jak jsem byla vedena. Moudrost, která ke mně různými cestami přicházela, jsem zapisovala po tisíce hodin, hrála jsem si se slovy a mnohokrát je upravovala, aby se vše dostalo do podoby, která bude jasná a vyjádří sílu tohoto poselství.

S přibývajícími řádky vynesenými na povrch se intenzivně v mém a dalších známých i neznámých lidí a celém kolektivním poli lidstva odehrával děj, který ukazoval, jak mocný nástroj – Placentový rituál mezi nás přichází.

V souladu se psaním jsem byla ponořena do přípravy a prožívání svého vlastního Placentového rituálu, který se skládal z mnoha do sebe přesně zapadajících skutečností. Ty se děly uvnitř mě, ale záhy se fyzicky zviditelňovaly. Jak už to bývá, vše se dělo zevnitř ven. Každý záchvěv mého Placentového rituálu dával do pohybu neuvěřitelné síly a děj, který jsem prožila, by dal na samostatnou knihu.

Považuji za důležité zmínit, že jsem dlouhodobě žila životem v rovnováze a v naplnění a vůbec mě nenapadlo, že by se má cesta mohla rozzářit ještě intenzivněji než dosud. A přeci se to stalo a děje se dál. A já stále nemohu uvěřit, že famózní a pro lidstvo tak potřebný nástroj uzdravení a požehnání je tak jednoduchý. Přestože nemám důkazy, studie či výzkumy, které by to mohly potvrdit, nepochybuji, že tomu tak je. Nepochybuji ani, že vědomá potřeba završení našeho narození prostřednictvím uctění placenty a energetického propojení se s ní je stará jako lidstvo samo a je klíčem k návratu k vlastním kořenům a k naší síle.

Mnohokrát jsem plakala štěstím, nepomíjivým hlubokým a trvalým. Mnohokrát mě z hlubin mého nitra zaplavovala hluboká vděčnost. Mnohokrát jsem při čtení textu byla fascinovaná a žasla, co jsem vlastně napsala. Obdivovala jsem moudrost, která knihou protéká, a byly okamžiky, kdy jsem nevěřila, že je to možné a opravdu se to děje.

Když jsem cítila, že je lidstvo připraveno uzřít dary Placentového rituálu, začalo se vše přirozeně dít a kniha dostávala hmatatelnou podobu, rovněž jsem obdržela vědění pro to, abych směla Rituálem provádět druhé lidi, podléhající pravidlům, která jsou pro každého člověka jedinečná. Při práci Průvodkyně Placentovým rituálem je v tiché úctě následuji.

Děkuji za to, že jsem směla v dokonalém Božském načasování pro své děti, sebe sama a každého dalšího člověka přinést zázrak v podobě Placentového rituálu.

Jsem vděčná, že jsem směla projít (a vlastně dál procházím, protože samotným Rituálem to nekončí, nýbrž začíná) proměnou, která obnovuje ryzí pouto k sobě samé, k mým kořenům, k životní síle i k Božskému vědomí, s nímž jsem na tuto Zemi přicházela. Jsem vděčná za cestu, která se mi Placentovým rituálem otevřela a jsem vděčná za každého člověka, který se na ni vydá a rozzáří svůj život světlem, které je zázračnou výživou pro Život na planetě Zemi.

S úctou, Radana

Back To Top