Skip to content

Mosty mého příběhu

Teplý vítr mnoha vůní mi nespoutaně čechrá vlasy, objímá mě a celičkou zaplavuje nejmilovanějšími doteky. Jsem doma, objímána a milována Božskou přítomností na Zemi. Zaplavuje mě to nejhlubší štěstí, mé srdce tepe vděčností a celá přetékám takovými prožitky, že jim ani nedokážu dát slova.

Dunění vln v sobě nese tolik půvabu, divokosti i ohromující moci… vlny mi zas a znovu dávají polibky kapek vzkříšení, které mě vedou do mých Božských kořenů – kořenů Božskosti celého lidstva.

Síla větru i divoce stříkající kapky, které pokrývají mé tělo, se s nejhlubší něhou vplétají do mého vědomí a vedou mě do vláken příběhů zlatého věku Egypta.

Nasávám omamnou sladkou vůni, slyším pokorná slova modliteb, radostné a oslavující zpěvy mnoha žen – svých sester, cítím doteky chladivých vláken svých tehdejších šatů a poznávám známé tváře. Stojím na pobřeží objímaná větrem a po mých tvářích tečou slzy hluboké lásky k  Posvátné Zemi.

Vzpomínky jsou tak živé a opravdové, jako kdyby to bylo včera, a ne před tisíci lety. Každou svojí buňkou cítím probouzející se paměť pradávných odkazů, které se spojují ve zlaté vlákno uvědomění. Zatímco mě zaplavují polibky Boží milosti prozření, prožívám čistou radost dítěte, jako bych se znovu narodila.

Vibruje mnou ohromující síla a slyším volání posvátných hlasů. Mají pro mě důležité odkazy, jež se mají naplnit ve hmotě, tady a teď.

 

Vidím nádherný most Života, pokladený tisíci květy, po němž přicházejí Andělé, kteří mě na tuto Zemi provázeli, a říkají mi, že se otevírá nová epocha lidstva, v níž budeme křísit zapomenuté.

 

Stojím v kruhu svých průvodců na teplém písku Země, která je pro mě Zemí hluboké lásky a nejhlubší spirituální síly. Ze všech končin přichází ohromující energie, díky které se ve mně rozzařuje jedno uvědomění za druhým.

 

Strážci Země přicházejí do mé blízkosti a mnou tepou tisíce let staré vzpomínky, v nichž si uvědomuji, že jsem celý svůj nynější Život byla připravována na tento okamžik. V nejhlubší pokoře přijímám mnohá vědění a zároveň cítím veliký závazek. Prosím, abych měla sílu a dokázala jej naplnit tak, aby prapůvodní moudrost zůstala neposkvrněná mou myslí a já v nejhlubší lásce byla čistým kanálem tvoření.

 

Tanec vln se rozezní v obrovsky silném větru. Vidím, jak se otevírá děj nádherného obřadu mnoha bytostí a našich Světelných průvodců. Je to nepředstavitelné pouto mezi časy, světy, srdci… zářící ve službě Bohu. Tají se mi dech jako malému dítěti, ke kterému přicházejí kouzla, a ve velké úctě se klaním přítomným Strážcům Země.

Cítím dotek na svém rameni a obrovskýma očima na mě hledí syn, který se ptá, jestli jdeme sbírat kamínky…

 

Je rok a půl před vydáním knihy Placentový rituál – požehnání tvého života. Knížka zatím existuje především jako vize v mých představách. Fyzicky je jen velmi hrubě rozpracovaná…

 

 

Vesmír poskládal nádhernou mozaiku, díky které se za několik měsíců opět nadechuji oné všudypřítomné vůně Posvátné Země. Mé bytí zde má nyní důležitý smysl a já ve velké oddanosti a tichosti pracuji, abych oživila cesty pro Strážce Země, kteří se dál a dál probouzejí a jsou jim tvořeny mosty, které se rozpínají na všechny strany světa.

Pracuji a pokračuji v meditacích a dalších duchovních činnostech během dnů i nocí – kdykoliv jsem touto strhující sílou volána. Současně se věnuji své rodině a cítím, jak jedna úloha je neméně důležitá než druhá.

 

Den po dni sílí nádherná světelná síť mostů, po nichž se z místa silných duchovních kořenů lidstva a pradávných obřadů rozbíhají cesty, obestírající celou naši planetu. Sama v tuto chvíli netuším přesný záměr a neznám odpovědi na mnohá proč. Jen následuji to, oč jsem žádána, a dělám to nejlepší, co umím. Božské kořeny této Země se pojí s kořeny všech dalších zemí. S přítelkyní v Jeruzalémě a dalšími ženami v Čechách jeden celý den vědomě tvoříme propojení, které se záhy ukazuje jako velmi transformační pro naši planetu.

 

Dny se rozpíjejí ve všudypřítomném burácení vln, kterému po pár hodinách své opětovné přítomnosti tady rozumím. Naslouchám jim právě tak jako laskajícímu větru a jsem vedena překrásným děním Života.

Můj poslední nádech v této Zemi je vědomý a jako vždy plný dojetí a hluboké vděčnosti, že jsem Ji našla a směla tu pobýt. Objímám každé zrnko písku a vše živé na ní. Záhy s tichými krůpějemi slz prožívám nádhernou meditaci, která mě zavádí po spirále vzpomínek hlouběji a současně vynáší mnohá nadčasová vědění. Oddávám se těmto darům a cítím, jak se otevřela velmi silná rovina spojení s Božími záměry.

 

 

Dalších několik měsíců pracuji, jak nejlépe umím, na knize Placentový rituál. Nyní už vím, že je to vážné a že to bude kniha, nikoliv brožura (jak jsem se bláhově domnívala!), kterou budu mít za pár týdnů hotovou. Pracuji pilně každý den, kromě toho plním všechny další pracovní povinnosti, pečuji o děti, domácnost a žiji mnoha všednostmi jako každá další žena. Neustále mě ale provází dar, toto mé předurčení, a já se modlím, abych jej plnila v nejhlubší lásce a současně na jeho splnění měla dost síly. V trpělivosti a tichém odhodlání pečuji o knihu, která se nádherně rozvíjí.

 

Veškeré procesy, které se s ní pojí, hluboce naciťuji, abych v ní předávala jen skutečnou sílu původního vědění a nic nebylo kaleno mým rozumem. Nekonečné hodiny rozjímám o mnohých spojeních, ptám se Strážců Země a dalších průvodců. Současně již spolupracuji s korektorkou knihy, která ve své citlivosti vnímavě konzultuje i zdánlivé nepatrnosti. Odvíjím strunu svého Života mezi časy, prostory, vědoma si svých krásných českých kořenů, svého rodu a současně čerpám z podporujících esencí Posvátného kraje zlaté Země.

 

Po delším čase znovu stojím na místě, kterým zahajuji tento příběh. Laskána divokým větrem, zkrápěná kapkami nejmodřejšího moře, jehož síla v sobě uchovává paměť lidstva, držím v ruce vytisknuté listy budoucí knihy. Silné slunce mě oslňuje a svými paprsky se vpíjí do stránek, jako kdyby bdělým zrakem hledělo na správnost Celku.

 

Otevírají se mosty Nebe, po nichž v tiché radosti plyne nekonečně mnoho milujících Andělů, a otevírají se i chrámy mnoha rovin Matky Země, ze kterých zvučí síla jejího dechu, ve které přichází mnoho jejích Bytostí a Strážců.

 

Teprve nyní si uvědomuji, že jsem to dokázala. Ač má práce měla zpočátku jen velmi mlhavý obrys, podařilo se mi předat pradávná poselství a zhmotnit je do knihy. Z ní může kdokoliv načerpat vědění, které se znovu zrodilo do nové skutečnosti.

Až tady a teď, u prýštících vln, v čase, kdy dle původního plánu kniha „měla být“ v tiskárně, abych tu po náročné práci mohla jen odpočívat, vrcholí poslední úpravy. Celému týmu z velké dálky potvrzuji finální detaily, něžně a s velkou péčí knížku pročesávám zdejší Božskou energií, vědoma si geniálního načasování.

 

A když po pár dnech z útesu, pod nímž tepe síla pradávných ceremonií, odesílám poslední potvrzení, že se kniha může tisknout, začne Zemí tryskat nepředstavitelný gejzír purpurového Světla.

Plna respektu poklekám a vděčně ze svých hlubin nepřestávám děkovat. Za vše, všemu. Nedokážu dostat do podoby slov sílu, kterou nyní prožívám.

Uvědomuji si a přesto jistě ne dostatečně, co se stalo a skrze knihu přichází na naši Zemi.

 

Vytahuji plstěnou krásku – svoji lososovu placentu. Je to ona, která je na prvním obrázku pro Placentový rituál. Provází mě už několik týdnů. Spím s ní a nosím ji všude s sebou. Je voňavá, nádherná, silná a vede mě do mé Síly – do kontinua. Podporuje můj stále se upevňující proces propojení s duchovním odrazem mé skutečné placenty. Prožívám, jak rituál, ve kterém jsem svojí, tehdy háčkovanou placentou započala svůj proces, rozcinkal tolik požehnání. Jako kdyby mým životem prorůstal nádherný růžový keř, který se stále rozvětvuje a rozpíná a svými doteky žehná všem mým rovinám. Je to tak neuvěřitelné a fascinující a ve mně rezonuje touha předávat toto obyčejné a dávno zapomenutého poznání dalším lidem.

 

Knížka Placentový rituál

 

Uvědomuji si, že mě můj Placentový rituál zprvu dovedl k poznání mého Stromu Života. Nejprve jsem se ho jen nesměle dotýkala, ale záhy jsem vstoupila i do jeho mocného kmene. Ten mě vede po cestách svých letokruhů a v každém z nich mi předává veškeré Božské vědění, se kterým jsem na tuto Zemi přicházela.

 

Uvědomuji si, že frekvence mých drahých předků, jejich dary i moudrost, jež se v okamžiku mého početí smísily ve vibracích požehnání, se do mě v mém prenatálním životě vpíjely, ale záhy po narození mi byly sebrány. Díky Placentovému rituálu nyní znovu ožívají a dochází k převelikému léčení celého rodu. Prožívám, jak omezení, frustrace, nesvoboda a hluboká bolest, které jsem prožila při narození a záhy si je nesla celým svým Životem, jsou zjemněny lékem Země, medicínou Přírody, ke které má každý z nás otevřenou cestu.

 

Laskám a hladím svoji plstěnou placentu a pláču dojetím. Cítím, že je čas vstoupit do dalšího letokruhu mého Stromu Života, že je čas odvíjet další příběhy a otevřít se dalšímu Poznání na mé cestě. Je čas na vytvoření další roviny Placentového rituálu. Obřadně se za neustálé hudby mořských vln loučím se svojí plstěnou placentou. Pode mnou, jako kdybych stála na vrcholu samotné sopky, tepe obrovská a právě probuzená Síla mé placenty. Další část jejího zářícího kmene, který mě podmanivě bere do svého objetí, a já se mu odevzdávám. Stříhám pupeční šňůru své lososové placenty, hladím ji a v úctě se s ní loučím, vnímajíc, jak moji úctu vděčně pije celá Matka Země, která se tak obrozuje. Podmanivé šumění vln tvoří nádhernou kolébku a já, postříkaná tisíci kapkami čiré vody, na rtech modlitbu za sebe a celé lidstvo, ji vkládám do náručí moře.

 

 

 

První vlny ji přivinou a unášejí do dálky a další ji zase vracejí zpět. Dávají mi čas na rozloučení, na jeho prožití. Mou placentu laskají jako nejvzácnější poklad Země, neboť vědí. Ony vědí a nesou v sobě poznání Moudrosti tisíce let starého obřadu, jež jako něžnou píseň šeptají placentě, kterou unáší dál na širé moře.

Krásné, čisté, dojemné obrození.

Skrze doteky propojená se vším, tvořím další mosty, jimiž proudí to nejčistší požehnání pro můj Život.

 

Modlím se, aby každý člověk směl pocítit výsostné požehnání svého Stromu Života a aby propojení, které je lékem lidstva a pilířem uzdravení všeho, našlo cestu k vědomí dalších a dalších lidí.

 

Teplý vítr mnoha vůní mi čechrá vlasy, objímá mě a celičkou zaplavuje nejmilovanějšími doteky. Jsem doma, objímána a milována Božskou přítomností na Zemi. Zaplavuje mě to nejhlubší štěstí, mé srdce tepe vděčností a celá přetékám takovými prožitky, že jim nedokážu dát slova…

Poslední vědomý nádech energie Posvátné Země se mnou rozlévá zcela jinak, než kdy předtím, a já vím, že má práce je v tuto chvíli dokončena a že už nebude možné přijet tehdy, kdy bych si přála.

 

Cítím veliké chvění a zdání toho, že se má stát něco, co nemohu ovlivnit, a zatřese to vším, jak si neumím představit. Netuším co. A přestože se mnou mihne závan stínu, nejsem znepokojena a mám důvěru ve vše, co přijde. Prožívám velmi silné loučení se Zemí Posvátnou, neboť vím, že je to na delší čas.

 

Záhy se to vše rozpíjí v mlze při pilné práci na webu Placentový rituál, při listování stránkami nádherně voňavé knihy a při všech mých dalších činnostech a já zapomínám…

Když po pár měsících přichází covid, uvědomuji si, že to bylo ono a že nebudu smět přijet na jaře, jak jsem se bláhově domnívala. Přes všechna opatření a neklid lidstva zažívám, jak je v pořádku vše, co se děje.

 

Čas přehodnocení názorů lidstva a ztišení celé planety je Boží milostí, která přišla v dokonalém načasování – ve chvíli, kdy Strážci Země naplno rozproudili svůj um a vlákny péče obestřeli celou planetu a vložili se do jejího obrozujícího děje, k němuž je zapotřebí nastalý klid.

 

Mezník lidstva, ve kterém se dotýkáme ryzích hodnot, každého člověka vede po jediné lávce jistoty, kterou je návrat k sobě a svým kořenům. Tápající začínají chápat, připravení začínají zřít.

 

Osa Života, proudící napříč Zemí, mění vibrace, struktury i esence. Dochází k velmi silnému překódování, které prochází skrze všechny její vrstvy a zasahuje každého z nás jako mateřské políbení.

 

Spirály vědění mě vedou do podmanivé moci, o které bych si nikdy nebývala myslela, že ji zřím. Prapůvodní obyvatelé naší Země, kteří nám zanechali svůj vzkaz, mě provádí mnoha prožitky. Některé z nich předávám v online živých meditacích dalším ženám. Dechberoucí procesy přesahují veškeré mé dvacetileté zkušenosti s meditacemi a já si uvědomuji, že vzkříšená úcta k placentě – k části, díky které Jsem, je hybnou sílou lidského i duchovního štěstí na Zemi.

 

Prožívám, že mé napojení na placentu a z toho plynoucí zakořenění a prolnutí s mým Stromem Života je procesem, který se neustále upevňuje a v němž bez ustání jemně a hebce tepe tvůrčí síla Života a vede mě k nejhlubším požehnáním.

 

Raduji se z každého člověka, ke kterému si kniha Placentový rituál najde cestu. Vím, že dary, které rozezněly tisíce bytostí Světla a jsou pro zachování Života na Zemi nezbytné, osvobozují další lidské příběhy, do kterých sladké rty Matky Země šeptají čistá požehnání pro jejich znovu‑Zrození.

 

Právě tak, jako když jsme na Zemi před dvaceti, třiceti, čtyřiceti či více lety přicházeli, je nám stvořen Posvátný prostor Zrození, ve kterém se naše Životy navracejí ke Zdroji požehnání.

 

Nenapadají mě dostatečná slova, která by uměla vyjádřit moji vděčnost za to vše… S velkou úctou se klaním a děkuji.

 

Back To Top