S pískem za nehty vdechuji nekončící, milovanou Zemi, vnímám bezpodmínečnou lásku Sahary i každého přítomného zrnka písku,…
Co ani samotní Andělé netuší
Prožívám velmi radostné a naplňující okamžiky, kdy sama v sobě prožívám tolik cenný soulad a vyváženost uvnitř sebe, i svého bytí vně. Harmonii v tisícero podobách a vůbec tím nemyslím nějaké velkoleposti, ale takové ty běžné momenty, které jsou prosyceny klidem mého já. Pociťuji vřelost života a uvědomuji si, jak málo stačí umět si to na světě užít. Je však snadné na to zapomenout a směji se sama sobě, že se mi to před pár měsíci také stalo.
Otáčím se zpátky do času podzimu, kdy jsem procházela náročným životním obdobím, které se vlastně dlouho vleklo. A já skutečně tápala.
Pociťovala jsem zmatek ve svém osobním životě, nesmírnou fyzickou i psychickou únavu a zkrátka zamotání se v cyklicky opakujících situacích.
Měla jsem pocit, že jsem se sama sobě ztratila. Má rozhodnutí, která se drala z hloubi mé duše, přehlušoval můj rozum, aby to bylo správně pro všechny okolo.
Každý den a každý moment mi dávalo obnovující radost mé poslání, okamžiky s dětmi i spočinutí ve svém vlastním nitru. Chvíle, kdy jsem cítila blízkost mé Světelné rodiny, a přesto se mi nedařilo v pozemském světě v jedné jediné oblasti správně konat. Ano, i já jsem člověk jako kdokoliv jiný, žádný ideál a ani věčná dokonalost.
Pamatuji si ten moment, kdy jsem zrovna zatápěla v kamnech, cítila vůni dřeva a doslova mě smetla vlna síly Matky Země. V ten okamžik jsem pocítila její nesmírně, hluboce milující roucho světelné lásky.
Vroucí teplo, které se sametově rozlévalo a vedlo mě do okamžiků mého narození, k portálu mého Života. Cítila jsem jiskření života, vášeň a neutuchající nadšení. Doslova ke mně proudily Nové energie, v nichž jsem vnímala Nové události, vedoucí mě do Nového proudu. Ač jsem v tu chvíli vůbec neznala jejich podobu.
Nebylo pochyb, že se nyní tady a teď otevírá Posvátný prostor mého Placentového rituálu, a to i přesto, že jsem jím již mnohokrát prošla. Nádherná a slovy neuchopitelná esence tohoto děje je nezaměnitelná.
💗💗💗
Pochopila jsem, že nyní je ten nejlepší okamžik ponořit se do nevyčerpatelné studnice bohatství mého druhého já,
které mi právě v tomto období touží darovat své obohacující vědění.
💗💗💗
Jak už jsem napsala v jiných textech, s každým dalším krokem Placentového rituálu se noříme po spirálách letokruhů svého Stromu Života a odemykáme cennosti spojující nás s hmotným světem. Víc a hlouběji. Každý letokruh nás pouští dál a umožňuje intenzivnější prolnutí s Božím obsahem sebe sama. Umožňuje něco:
- co je nektarem Života rozlévající svoji voňavou hebkost do vláken lidských příběhů.
- co rozfoukává vlny našeho bytí a námi rozprostírá svoji mocnou inteligenci, která VÍ.
- co i mě celičkou podmaňovalo, co mi bylo VLASTNÍ, co jsem uměla vstřebávat a číst ještě předtím než jsem se narodila. Tak čistě, jasně a přirozeně jako každý jiný člověk.
Věděla jsem, že je to Síla, se kterou jsem pevně spjatá, a která tvoří moji zásadní část.
Ve fascinujícím světě svého prenatálního bytí jsem netušila, že ještě před tím, než se adaptuji na svoji novou formu existence, mi bude NĚCO, co vnímám nejen jako sebe sama, ale Zdroj své existence, výživy, spojnici se svými kořeny, vitalitou, výživou i Silou, o kterou se mohu kdykoliv opřít a čerpat z její nekonečnosti, odejmuto.
Netušila jsem, jako nikdo z nás, že zářící Božské životadárné jádro bude zlikvidováno jako nepotřebný odpad. Ani lidé, kteří v rutině života tak činili, netušili, co vlastně činí.
A právě v tyto podzimní dny, kdy mě smetla vlna karmínového Světla Mámy nás všech, jsem cítila, že se doslova rozehrála láskyplná serenáda otevírajíc mi komnatu splynutí s mým vlastním Já – se svojí placentou.
Se Zdrojem svého Života, který mi právě nyní touží odhalit to, co sama nevím, co mi nikdo neřekne, to co ani Andělé ve své moudrosti netuší, neboť je to vepsáno v materii mé vlastní existence, ukotveno v mých kořenech i Stromu Života.
Kdoví jaký letokruh mého stromu mě volal a toužil mi darovat své vědění. Vlastně na tom ani nezáleží, podstatné je, že srdce Země promluvilo. A já slyšela.
Okamžiky, které se přívětivě táhly, jsem byla ponořena v tekoucím nektaru živoucí Síly a prožívala jsem tolik cenné zazdrojování. Vůbec nikam jsem nespěchala, netoužila jsem znát odpovědi na své otázky, které jsem nenacházela už měsíce, ale jen tiše a s velkou pokorou jsem vstřebávala vitální energii svého přirozeného stavu bytí/nastavení.
Něco, co je živoucím a nenahraditelným nektarem Života v naprosto jedinečně namíchaném energetickém poměru, podobě, množství. Úžasně smíchané delikatesní tvůrčí esence Života, které rozkmitaly své čarokrásné děje, které nás stvořily.
💗💗💗
Dotýkala jsem se nádherného vakua Posvátné komnaty bytí
a prožívala nádherné nasycení těmi nejzákladnějšími a nejzásadnějšími esencemi své Podstaty.
💗💗💗
Napojením se na svoji Placentu se sytíme jedinečným Božím obsahem, tedy nikoliv kolektivní, byť podporující energií. Nenačítáme vedení, které vychází z určitých konceptů společnosti (a to i třeba vědomých lidí), nýbrž čerpáme dokonale vycentrovanou vlastní osobní esencí Života, která nám nese absolutní balanc.
Protože jsem mnohokrát splynula s Vědomím své placenty a otevřela se vyživujícím esencím, tak mi to šlo hladce.
Den co den, právě tak jako lidé, kteří se chystají na svůj (třeba úplně první) Placentový rituál, jsem se spontánně nořila do propojení s Placentou. Někdy večer před usnutím, jindy po ránu, nebo třeba pár momentů když jsem čekala na děti na kroužku.
Počala jsem tvořit zářící linku, kterou jsem předtím, pod tlakem všech dějů ztratila a cítila jsem, jak mnou prostupují vlny samotného Života, které mě podmaňují, vedou, udávají směr a zcela nový rytmus.
Krůček po krůčku jsem vnímala, jak roste má energie a vitalita. Jak se mi vrací rozhodnost, spontánnost a především ryzí a obyčejná radost bytí. Protože já nevím jak Vy, ale já si to na svět přišla užít, ať se děje co se děje, a na tom se nic nezmění 😊.
Cítím teplý tep ve svých kořenech, hlubokou sílu uvnitř sebe, o kterou se naplno mohu opřít. Teče zevnitř ven, vyvěrá mnou a plní jiskrným svitem Země, který není o nic méně než svit Nebeský.
Čím více se mé kořeny obnovují a rozpínají, tím více vnitřní svobody prožívám. Pomalu rozmotávám uzlíky toho, s čím jsem byla spjatá, jaké přesvědčení, či sliby mi neumožňovaly činit vzdušné kroky, tak jako obvykle.
Někde v sobě pocítím záchvěv empatie ke všem lidem, kteří mě vyhledávají a hledají své kořeny, těžiště života, teplo, stabilitu, zkrátka cestu sami k sobě. A zas a znovu odžívám, že to zkrátka bez onoho propojení ke své vlastní Placentě, která je nenápadným mezníkem, který sotva stojí za povšimnutí, NEJDE.
Pamatuji se ten moment,
- kdy jsem se rozhodla zcela v zásadním mezníku, bez jediného zaváhaní, bez jediného mrknutí oka, spontánně a bez bázně jsem skočila, aniž jsem tušila, co bude.
- kdy jsem šla podzimní přírodou, vdechovala tu nádhernou vůni, hovořila se stromy i samotným životem, modlila se a nechala své vnitřní ticho prorůst radostí toho, kam jsem na své cestě doputovala.
Sálající teplo ve mně vytvářelo příjemný a bezpečný stav a já jsem s vděčností za sebe i mnoha z Vás najednou VĚDĚLA. Věděla jsem, jak je naše tápání odrazem celé kaskády nejistot, které jsme prožili záhy po své narození. Pocítila jsem, jak málo stačí k obnově, abychom se mohli plně nadechnout a pevně opřít o pravdivou Sílu sebe sama.
Hladím zrakem krajinu, pomýšlím na poctivě vyšlapané cesty svých předků, díky kterým jsem tady.Cítím je za svými zády a čerpám z jejich podporující energie. Poklekám k voňavé Zemi, hluboce se nadechuji a jako symbol uzavření cyklu mého dalšího osobního placentového rituálu do ni vkládám plstěnou placentu, se kterou jsem tento čas pracovala.
Dýchám a jsem. Rozprostírá se mnou klid, nektar Života má rozehranou svoji serenádu a já vím, že jsem právě prošla do dalšího letokruhu. Cítím pravidelný rytmus Celku, který tvoří nádherné vlny mého bytí a já jsem naplněna energií kotvící mě do tolik potřebné Síly a nejhlubší Důvěry v hmotné prožívání na Zemi.
Uvědomuji si přenádherné kvality, které mnou nespoutaně tryskají, zevnitř mě naplňují a rozzařují celou mojí bytost excelentní krásou Síly Života. Energií, která k nikomu na světě nepřijde od někoho, nebo něčeho, ale je neviditelně přítomna uvnitř každého z nás.
💗💗💗
Životní misí každého z nás je nechat ji v sobě ožít tak mocně, že se o ní budeme smět kdykoliv opřít,
pocítit její vše-dávající rytmus i to, jak nám šeptá TO, co ani samotní Andělé netuší.
💗💗💗
S láskou,
Radana